1. Lont, to jsme my - NESVAČILKA

Než začnu popisem pátečních a sobotních problémů zavzpomínám na kalamitu před 23 roky. Její síla spočívala ve velkém mrazu. Ve čtvrtek 15. 1. 1987 bylo ráno -18°C, sněžilo a foukal silný severák. Již středeční ,  půlnoční autobus z Brna ukončil jízdu na Žatčaňáku v závěji. Hlavní přes Moutnice byla sjízdná  i ráno 15. 1. do sedmi hodin. Z Brna přijeli  lidé pracující v JZD aniž tušili co je očekává. Z Nesvačilky už ráno vůbec nevyjel  pan Poláček s autobusem na Brno.  I autobus svážející dělníky JZD nejel a tak nás svážel traktor na pracoviště do Těšan. Od rána to byl souboj s přírodním živlem. Já jsem byl vyslán ze silným traktorem na silnici Měnín- Otmarov pro tehdejšího předsedu Pelce. Podél silnice po polích, kde sníh neležel v takové výši jak na silnici. Ta byla zatarasena desítkami zafoukaných vozidel. Hasiči sváželi lidi do Moutnic  a vozidla nechávaly na místě. Po příjezdu předsedy byl vyhlášen nouzový stav- lidé se měli dostat domů a vybraní pracovníci zajišťovali nejnutnější provoz družstva a ochranu obyvatel. Krmení pro zvířata, mezi vesnicemi převážel pásový traktor „Stalinec“.  Silné traktory a auta rozvážela pracovníky do okolních obcí až do večerní tmy. Pro mne byla nejhorší cesta do Velkých Němčic a Nosislavi. Pozdě odpoledne na Zeleňáku zafoukaná silnic a uprostřed silnice nepojízdná Avia. Musel jsem přes příkop na pole a zpět, což mne stálo hodinu dřiny lopatou v ledovém vichru. Zpět jsem volil raději cestu po polích. V Moutnicích zůstalo mnoho lidí ze tří autobusů, zafoukaných v okolí. V Měníně  to bylo ze šesti autobusů. Štěstím bylo že stále fungovala elektrická energie. Někteří lidé šli z vlaku ze Sokolnic a přišli takřka omrzlí.Některým omrzly ruce, přestože rukavice nesly v tašce. Největší problém bylo dostat 120 školáků do Šitbořic a dalších 20 do Moutnic. Rozváželi je nákladní auta Tatra. Zrádné totiž bylo to, že hlavní silnice se ucpala velice rychle až v 7.30. Cestující tak zůstali na místě v pasti. Již tenkráte posloužila hasičská zbrojnice v Moutnicích jako azyl pro uvízlé.

Druhý den, v pátek, armáda prorazila ( i vojín Ivo Kocurek) cestu Brno – Hodonín. Nesvačilka byla stále odříznuta, jelikož sněžení a vítr nepřestával.Lidé se nedostali do zaměstnání a zůstali doma. Odpoledne jsem musel přivést potraviny ( chleba a mléko) do obchodu. Zásobování se do vsi nedostalo a tak vyložili zásoby v Moutnicích. nebylo však větších problémů.

V sobotu se situace uklidnila a zprůjezdnily se i cesty do Nesvačilky. Na večerní ples hasičů přijela dechovka raději, pro jistotu,  Pragou V3S.

Letošní krize začínala pomalu sněžením s větrem, od pátečního rána. Bohudík, teploty nebyly nijak nízké, kolem nuly. Vítr nanášel sníh opět z polí na silnice. Navečer přestal jezdit autobus ze Sokolnic. Uvízlá auta na Žatčaňáku znemožnila údržbu silnice a tak se protahovala pouze cesta na Moutnice a Těšany v jednom pruhu. Zde patří poděkování Pepovi Sedláčkovi za práci s malým nakladačem. Hasiči opět sváželi řidiče z uvízlých vozidel do hasičky v Moutnicích. Cestující z Brna se různým způsobem dostali do Žatčan a odtud museli pěšky. Nejhorší nastalo v sobotu v 5 hod ráno, vypadnul elektrický proud. Štěstím bylo, že teplota se pohybovala nad bodem mrazu. Během dne byla zprůjezdněna silnice i na Žatčany a problémem byl jen elektrický proud. K jeho zapnutí došlo v Nesvačilce ve 22hod v sobotu.

V neděly zase jsme se probudily do silné námrazy, ale ta nečinila takové problémy jako sníh a vítr.

Velkým plusem byly fungující sítě mobilních operátorů. Škoda že státní orgány nedokáží tohoto využít. Technika i ochota lidí nechybí, jen organizace ano. Příklad= v Agro Monetu stojí velký nakladač KNB, řidič je v místě, chybí jen rozkaz ( a i zaplacení) prohrnout cestu před autobusem.

Počasí velice paralyzovalo život. Lidé se uzavřeli doma.

VL

 paní Haně- to máte těžké, brňáci nás mají za Baldov a když si vyrazí za město tak čekají servis jako na náměstí Svobody, ale tady  nám jej nikdo neposkytuje, děláme si jej sami a oni jej zneužívají.  Jim to přijde normální že vyjede bez léků, do sněhové vánice a zůstane hodiny sedět v autě  300metrů od nejbližšího domu s pomocí a vyvolává pomoc na vlastní záchranu. Vono poděkování od blbce je nic, lepší je vlastní dobrý pocit  z pomoci.

Také poděkování za podpis, to se na tomto médiu moc "nenosí".

VL