Mastný flek
Tak konečně se změnilo počasí, a zase nic. Myslím tím vodu, déšť co potřebují naše zahrady a jak pozoruji tak i lidé o nichž by jste neřekli že jsou spjati s půdou a tedy i přírodou. Kupodivu neustálé slunečné počasí vnáší mezi lidi zvláštní neklid. Možná jsou to geny spojitosti s přírodou-fakticky ten déšť nepotřebujeme, ale chybí nám. Čekáme na něho čím dál intenzivněji. Umýt ulice, domy i duše naše aby vše bylo jak má být. Sucho je vždy strádání, prázdno. V duši i sýpce.
A včera to bylo velice nadějné, stejně jako ve čtvrtek, minulý týden. Tmavé, vodnaté mraky, hřmění a včera i ochlazení- však zase NIC. Pouhá rosa na zvlhčení asfaltu. Věřím že mraky i zhora cítí bývalé moře, nebo snad mastný flek po kterém odplují k sousedům.Je to asi letitý problém nízkých srážek, vždyť i zdejší přímořská květena se adaptovala na roční úhrn srážek pod 400mm.
Co s tím? Reklama radí na skvrny je nejlepší Vanish, ale nevím, nevím. Zbyde jen držet se hesla "vadržať". Ono zaprší, stalo se tak vždy. Naposled 30.března, ještě že tohoto roku.
Tak jsem se vykecala a jdeme pracovat.
ed